Březen 2014

Závistivci kolem nás

31. března 2014 v 15:52 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Když mám něco úžasnýho, co mi někdo závidí, je to fajn. Ale jakmile se závist spojí s nepřejícností, už je to otravný.

Závislost na mobilu

30. března 2014 v 18:18 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Dokud jsem měla mobil, neprojevovala se. Ale jakmile jsem o něj přišla, dostavily se abstinenční příznaky. Jsem zralá na detox.

Když si uvědomím, že je jaro...

27. března 2014 v 20:42 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
... a s ním i jarní úklid, nejradši bych tu nechala zimu. Ale když to jaro je tak lákavé. A tak vzhůru do jarního úklidu.

O víkendu je vždy hnusně...

23. března 2014 v 18:50 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
...aneb už jsem opravdu rozčílena.

Zabíjím čas a myslím, že na to jdu správně

20. března 2014 v 0:18 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Jak už jsem psala tady, když jsem přes týden bez něho, tak jen tak přežívám. Ale jsem člověk přizpůsobivý a můj až po uši zamilovaný mozek si našel obraný mechanismus. Zabíjení času.

Pocit souznění

16. března 2014 v 23:05 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Právě jsem dostala takový pocit, že s někým jsem jako jedna duše. Takový pocit, že bez něj jsem jen zombík, co vegetuje do dalšího setkání.

Taky vás sere Alza.cz?

13. března 2014 v 22:06 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Televizi používám většinou jako zvukovou kulisu. Píšu si se svým panem Dokonalým, brouzdám po netu a televize vesele beží, aby rozháněla ohlušující ticho. Ale co mě dovede vytočit, jsou otravný reklamy, mezi kterýma poslední dobou vede Alza.cz.

Už dlouho bydlím u své kočky

11. března 2014 v 19:05 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Vlastně ani nevím, proč chci psát o svém mazlíčkovi. Asi proto, že po depresivním ranním výlevu mám potřebu říct světu, že ještě žiju a že jsem v pořádku. Neležím nikde v tratolišti krve a moje kosti nehlodá vlčák.
Trochu to i s tím souvisí, protože z mojí depresivní nálady mi částečně pomohla i Ťapka.

Ohlušující ticho

10. března 2014 v 16:28 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Znáte takový ten pocit, když je někde tak ticho až to bolí?
V našem bytě je tenhle pocit celkem často. Když jsem tu sama, připadám si, že je to jeskyně někde hluboko pod povrchem.