Ohlušující ticho

10. března 2014 v 16:28 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Znáte takový ten pocit, když je někde tak ticho až to bolí?
V našem bytě je tenhle pocit celkem často. Když jsem tu sama, připadám si, že je to jeskyně někde hluboko pod povrchem.


Zrovna dneska. Nikde nikdo. Jsem tu jen já a kočka. I kočka je nějak podivně v klidu. Vždycky dělá tolik hluku, že to naplní celý byt, ale dneska mi připadá, že se ani nehne, že na svoje tlapky našlapuje ještě tiššeji, než obvykle.
Jakákoliv změna ze stereotypu mě vyděsí, ale tohle obzvlášť. Mám pocit, že všechno je v pořádku, jenom náš byt ne. Zvuky ze sousedních bytů jsou hlasitější, zvuky z ulice taky, jen tady je to ohlušující ticho.
Zapínám televizi na nejhlasitější únosnou mez, ale pořád je moc potichu. Konvice je taky moc tichá, jakoby ani nefungovala. Musím pryč. S tímhle bytem je něco v nepořádku.
Vycházím z bytu a ticho v mých uších protíná klapot mých podpatků. Vyjdu z domu a konečně je vše v pořádku. Všechny zvuky jsou zase správně nahlas.
Když se vrátím domů, ohluší mě opět ticho. Vyskakuje na mě z vypnuté televize, schovává se v zásuvkách, číhá v koupelně. Kočka už mu definitivně podlehla. Ale já se nevzdám. Opět nasazuji nejhlasitější kalibr na rušení ohlušujícího ticha. To jest televize, hudba. Hlasitě reaguji na televizi, mluvím na kočku, snažím se jí rozhýbat.
Konečně cavkne zámek. Už tu nejsem sama a ikdyž vypnu všechno hlasité, i ticho už je zase v pořádku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lalibertad lalibertad | 10. března 2014 v 17:25 | Reagovat
2 zuzakzuzik zuzakzuzik | Web | 11. března 2014 v 22:34 | Reagovat

Zajímavý článek:) Jinak tvůj blog mě zaujal :))

3 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 11. března 2014 v 22:48 | Reagovat

[2]: Děkuju :)

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 24. března 2014 v 16:51 | Reagovat

Krásný článek. Máš naprostou pravdu. Když je člověk sám, může kolem sebe mít, kolik hluku chce, a přesto se mu zdá, že je ticho. Myslím, že je to tím. že kolem sebe neustále potřebujeme ostatní lidi. Když ten pocit mám já, otevřu okno a pustím si velice nahlas své oblíbené písně (ne proto, abych nutila kolemjdoucí poslechnout si hard rock, ale abych slyšela jak zvuky zvenčí, tak z repráků), ale to ti asi moc neporadím, protože si myslím, že hlas mých oblíbených zpěváků tak extrémně uklidňuje jen jednu osobu- mě. Takže ti asi řeknu toto- budeš si muset najít vlastní cestu.
Mimochodem děkuji za milý komentář na mém blogu. Docela by mě zajímalo, jak ses vlastně dostala do takového zapadákova...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama