Dneska to bude zase o mojí kočce

24. dubna 2014 v 16:30 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
A o jejích eskapádách.

Na kočku nám přišlo jaro. Projevuje se to předváděním kaskadérskch kousků, platonickou láskou ke všemu, co se dá rozkousat a sníst a taky neodolatelnou touhou dělat blbosti, hluk a nepořádek. Ideálně všechno dohromady. A ve dvě ráno.

Podařilo se jí vypadnout z okna. Bydlíme v prvním patře, ale jelikož bydlíme ve starém činžovním domě, stropy jsou vysoké, takže je to celkem vysoko. Kočka moc ráda prolézá z otevřeného okna na římsu, která vede v úrovni parapetů kolem celého domu. Po římse se projde, prohlédne si, co se kde děje a vleze zase do otevřeného okna. Děsím se chvíle, kdy si splete okna a vleze k sousedům.
Jednoho krásného dne jsem otevřela okno u sebe v pokoji a jelikož máme byt s místnostmi zasebou, okna jsou všechna vedle sebe. Kočku jsem si vzala k sobě a nevšímala jsem si jí. Ona se rozhodla, že když se jí s přítelem nevěnujeme, tak proleze do obýváku. Ale ouha, okno v obýváku se otevřelo úplně dokořán, čímž jí byla znemožněna cesta po římse. Máme kočku šplhavou, nevzdává se a tak se pokusila okno oblézt. No a v tu chvíli slyšíme skřípání drápů po parapetu, vymňouknutí a zlověstné ticho. Vyběhnu z pokoje a moje obavy se potvrdí. Kočka je venku.
Běžím rychle dolů, ve strachu, aby se jí něco nestalo, nebo aby snad v šoku někam neutekla. No a kočka sedí v mokré trávě, kouká vyděšeně a čeká, až přijdu. Jakmile jí odnesu domů a dám jí kousek něčeho dobrého na útěchu, všechno je jako dřív. Kočka skáče, tahá svého plyšáka po bytě, jen já jsem zralá na frťana. Co vám budu povídat, málem jsem se posrala strachy.

Sežere cokoliv, co roste. Máme asi kočku naladěnou na zdravou výživu. Když přinesu z venku kytičku do vázy, do chvilky je celá ožraná. Dospělo to do stádia, kdy jí nosím cestou ze školy kytičku sedmikrásek. Nepohrdne ani bouřkama, jakoukoliv trávou nebo třeba kytičkou za oknem. Tu už jsme jí zatrhli, bojím se, aby nebyla jedovatá.
V rámci zdravé výživy jí i zeleninu. V životě jsem nepoznala kočku, co by jedla zeleninu. Mrkev, ale jen na kostičky. Hlávkový salát ano, ale kapustu striktně ne. Zeleninu v polévce. Krade nakrájenou zeleninu z prkýnka. Papriku, ale jen šťavnatou, tu unavenou už ne.

Vyhledává nebezpečná místa. Teď momentálně sedím v kuchyni nad odpolední kávou a píšu tohle. A kočka, aby se mi přededla, vyskočí na vrchní skříňky naší vratké kuchyňské linky a balancuje tam. Kouká se na mě pohledem "Nezapomeň tam připsat, jak jsem dokonale obratná a vyber nějakou fotku, kde mi to sluší". Pak předvede ukázkovou otočku na prostoru pět krát pět centimetrů a tváří se samolibě. Ale přecenila se. Naše linka je celá lehce nakloněná dobředu. Kočka jde po jejím okraji a opatrně klade tlapku za tlapkou, když v tom položila tlapku na hranu dvířek. Dvířka se vlivem gravitace otevřela a nesla kočku sebou. Pohled na otevírající se dvířka s visící kočkou je pro bohy. Když je skříňka úplně otevřená, nechám kočku chvilku vydusit a jdu ji zachránit. Tvářím se u toho samolibě.

Je to rozený kriminálník. Musí mít pocit, že dělá něco zakázaného. Už druhý den leží miska s jejími granulemi skoro nepovšimnutá, ale nedávno jsem jí načapala, jak rabuje skříňku pod dřezem. Vyhodila jsem jí odtamtud, ale za chvíli tam byla nanovo. Jdu zjistit, co jí tam tak přitahuje a on je to sáček s granulemi. Ona prostě musí mít pocit, že ty granule nedostala, ale ukradla z pytlíku.
Donedávna měla zákaz lézt do mého pokoje, když tam nejsem, protože mám všude vyskládané drobnosti, ktreré ráda shazuje. A náležitě si užívá, když mi tam vklouzne a já jí pak honím po celém pokoji. Obkrouží kolečko, nechá mě bežet za ní a šup zase pod postel, odkud jí nevyšťourám. A za chvilku zase, vždyť je to sranda, žejo.
Jednou jsem byla tak unavená, že když mi proklouzla do pokoje, neměla jsem ani sílu jí hledat, plácla jsem sebou v obýváku před televizi a kočce nechala jen pootevřené dveře. Po několika minutách se kočka dobývá škvírou ve dveřích ke mě. Legálně to tam tu mrchu nebavilo.

Ok, už je to dost dlouhý, o tý chlupatý vobludě zase někdy příště.

Oba je miluju, ikdyž spolu dělají ještě větší voloviny, než kočka sama :D

Edit: Nevím, proč je fotka otočená, v počítači jí mám normálně a do galerie se nahrála otočeně. Asi zase nějaká chyba v matrixu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katie Katie | Web | 24. dubna 2014 v 19:20 | Reagovat

Páni, taky bych se o ní bála, ještě že je v pořádku. =)
A taky jsem neviděla kočku co jí zdravě. =D Prostě máte originál.

2 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 24. dubna 2014 v 19:30 | Reagovat

[1]: Originál je každým coulem :D

3 Evuše Evuše | Web | 26. dubna 2014 v 12:12 | Reagovat

:D tak to se doma nenudíš co ? :D kriminálník a kytkožravec :D
- to moje kočka jednou v zimě ( -6 stupňů asi ) šplhala na strom a potom neuměla sešplhat zpátky :D samozřejmě, že jsme ji všichni hledali protože celý den nebyla doma a až někdy k večeru jsem jí uviděla, jak klepe kosu nahoře na stromě :D týden nic nechtěla jíst, horečka, pořád chrápala na gauči, ale naštěstí teď lítá po stromech jako veverka - skoro jako by se nikdy nic nestalo :D no prostě s kočkama se jeden nenudí :D

4 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 27. dubna 2014 v 18:44 | Reagovat

[3]: chudák kočka :D :D ale ikdyž na tu svojí pořád nadávám, nevyměnila bych jí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama