Aneb skolil mě mor a cholera.
Už ve středu mi začalo bejt blbě. Vlastně všechno začalo asi už v úterý, kdy jsem šla z tělocviku na autobus. Na tělocviku jsem běhala dvanáct minut, pak cesta v dešti a bylo to hned.
Během čtvrtka a pátka se to ještě víc rozjelo. No a teď asi umřu.
Je mi příšerná zima. Sedím ve svetru a dece a stejně nadávám, že se netopí. Piju jeden bylinkovej čaj za druhým a nadávám, jak jsou hnusný. Tak strašně hnusný. Ach jo, mami co to kupuješ. Já si snad letos nasbírám svoje vlastní. Pořád kašlu jako blázen. Jako kdybych měla tuberu. Sem tam taky něco nechutnýho vychrchlám, ale o tom snad radši ani nebudu psát. Taky užívám nějakej sirup s jitrocelem. Ten je snad na tom to nejlepší.
Jo a málem bych zapoměla. Pořád bych spala. Ráno normálně vstanu, dopoledne jsme byli venku, odpoledne koukáme na jeden film, ten jsem prospala. Pak na druhej, ten jsem taky prospala. A zrovna Akta X. Tak jindy no.
Zítra jdu k panu doktorovi, tam mu hezky zachrchlám, on mi něco napíše a řekne mi týden doma. Super.
Jo a mimochodem, dostala jsem krásnej prstýnek a srdce z perníku.
Samozrejme!
Byť chorý nie je žiadna sláva a ja vždy, keď už cítim, že som nascípaný kladiem odpor do posledného momentu, aby som sa vyhol presne tomu, o čom tu píšeš. (S výnimkou prípadov, keď by som ako zdravý musel ísť do školy. Vtedy simulujem tak, že by zo mňa kľudne mohol byť profesionálny futbalista a občas veľa nechýba, aby rodičia zavolali kňaza...) Bohužiaľ, keď ma to už chytí, tak o prázdninách! Keď vonku svieti slnko a voda láka, nie je sedieť zakrútený v deke práve med lízať.
Ale sirupy proti kašlu chutia výborne, to teda hej!
Pekný článok!
P.S. Mor aj cholera sa dá prežiť. Horšia je lepra. Niet nad pocit, keď si naleješ čaj a pohár ti odpadne aj s rukou. To sa potom sakra zle upratuje!