Potíže s nápady

7. října 2014 v 23:43 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Který vždy přicházejí v tu nepravou chvíli, proto jste o spoustu článků ochuzeni.


Často se mi stává, že usínám a hlavou mi začne vířit nápad na článek. Před očima se mi vykreslují slovní obraty, přorovnání, vtipy, nezvyklé kombinace slov a hromada různých myšlenek. S takovym gulášem v hlavě se člověku těžko usíná a tak nad tím přemejšlím dál, představuju si, jak je to napsaný, vylepšuju slovosled, přidávám další obraty, třídím vhodný myšlenky, až už mám v hlavě článek. Jenže jsem líná natáhnout se pro notebook, otevřít ho a zapsat to, aspoň do wordu. Taky se mi nechce pouštět si do svých unavených očí tolik světla. (Vlastně tenhle článek vznikl proto, že se mi náhodou chtělo.) A tak si řeknu že to sepíšu u ranního kafe.
Jenže ouha, když si ráno udělám kafe, nějak mi to nejde. Čumim do prázdnýho editoru a nejsem schopná ty včerejší myšlenky a obraty zachytit. Přičítám to tomu, že mi to v pět ráno nemyslí a tak se rozhodnu napsat to odpoledne. Ale odpoledne jsem ještě víc mimo než ráno, absolutně nemám ponětí, o čem jsem to v noci přemýšlela. A tak letí nápad do pomyslného koše a já doufám, že ne napořád, že se někdy vrátí v nějakou vhodnou denní dobu.
Někdy jen tak sedím ve škole, nebo na praxi a přemýšlím nad nesmrtelností chrousta a napadne mě napsat o tom. Protože zrovna nejsem v posteli potmě, vezmu si papír a hrubou kostru článku, nebo aspoň hlavní myšlenky si sepíšu s tím, že přijdu domů a stvořím z toho geniální článek, jak mě napadlo.
Problém nastane hned jak přijdu domů. Musím zařídit milion věcí, najíst se, tohle udělat, tohle udělat a když si sednu k článku a podívám se na sepsanou osnovu, napadne mě jedině "Co jsem to sakra mlela?" Svoje vlastní myšlenky nepoznávám a nevím, co s nima dál. A tak zůstanou jen na papíře.
Nechápu blogery, co si píšou články do rozepsaných s tím, že je později dokončí. To mě prostě nejde. Když se podívám na svůj článek hned po vydání, přijde mi plnej skvělých myšlenek, z vtipem napsanej, smysluplnej a logickej. Když si to čtu s odstupem času, mam pocit, že bych mohla být ještě lepší a článek ještě vylepšit. Něco bych seškrtala, něco přepsala, všimnu si, že jsem na něco zapomněla... Jen ty komentáře, který mě utvrzujou v tom, že to není zase taková hloupost i bez vylepšení, mi zabrání to udělat. A taky je mi jasný, že kdybych ho chtěla opravit, dala bych tomu úplně jinou myšlenku a už by to nebylo to původní. A tak po sobě články nečtu a nebo čtu a rvu si vlasy.

Kdysi dávno jsem četla výrok nějaký známý spisovatelky, která řekla, že knihy po sobě nečte, jinak by je musela celý přepsat a vydat znova. A já jí tak nějak chápu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Steeve X Steeve X | E-mail | Web | 8. října 2014 v 16:35 | Reagovat

Nejsi jediná, koho tohle totálně irituje. Ten sebekritický pohled na články s odstupem času - to naprosto sdílíme. Stejně tak vytrácení nápadů. Já už raději tahám bloček všude s sebou a matlám tam jedno heslo za druhým. Naštěstí můj mozek funguje na nějaké prapodivné analyticky- strojové bázi, které nevadí ani to, ani rozepsané články :D Asi mám až moc blbých myšlenek :D CO ti můžu poradit? Nic, seš v pytli, buď přeper to večerní únavu, nebo skončíš plešatá :D

2 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 8. října 2014 v 17:39 | Reagovat

[1]: Plešatá teda opravdu bejt nechci :D

3 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 8. října 2014 v 17:40 | Reagovat

Já mám podobný problém. Jelikož osm hodin tvrdnu v call centru, nemám čas přemýšlet nad abstrakcemi, musím dokola opakovat jednu větu po celou pracovní dobu, a tudíž se mi nedostává inspirace. A pak, když mě něco nenadále osvítí, řeknu si, že si to určitě zapamatuju. Ale to je takový ten matný záblesk a o pár hodin později mám totální okno. :D Sice s sebou pořád tahám zápisníky, ale jsem líný je vytahovat, doteď jsem spoléhal na to, že moje hlava ty nápady nepropustí, jenže teď je z ní takový ozdobný cedníček.

4 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 8. října 2014 v 18:00 | Reagovat

[3]: to mi povídej :D cedník mam asi taky :D

5 Miss No Strong Miss No Strong | E-mail | Web | 8. října 2014 v 19:09 | Reagovat

Přesně tyhle zkraty mívám taky :D a většinou je to taky v noci. Vždycky si říkám: jo, přesně takhle to zítra napíšu. Jenomže tím, že už padne slovo "zítra", je všechno ztraceno.

6 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 8. října 2014 v 20:25 | Reagovat

[5]: jakmile si řeknu "zítra to napíšu" tak už vím, že to zůstane zapomenuto :D

7 Fredy Kruger Fredy Kruger | 8. října 2014 v 22:31 | Reagovat

V ulici lidé jdou chvátající ....

Jann  Wobserka  prudí je na ulici :

" Potíže dneska mám s nápady !
... prosím vás :  tady ... a též tady
nemohu zapnouti poklopec !!"

Křičí kdos :  " Nejste - liž pitomec ??"
... též ostatní řvou : " Je to pako!
vždyť  místo kalhot má sako !! "

... " A poklopec má místo límečku !!
Blbečku !"  řvou lidé :  " Blbečku !"

" Vy blbci jste ! ... a já jsem nepochopen !"

Muž s hlavou jde vztyčenou ,  nepotupen ! ...

8 MaddyHarry MaddyHarry | Web | 10. října 2014 v 18:10 | Reagovat

Tak to znám. To bych ale furt přepisoval, jeden článek a nehnul se z místa. :-D
Kolikrát napíšu článek, obsahem zajímaví i dlouhý a nakonec skončí v "rozepsané". :-? Ale tak to je.

[1]: Jak píše Steeve X, já si vše zapisuji do telefonu, vždy jen nějaký to "heslo" jednoslovné a pak, když se na to podívám nevím, co jsem tím chtěl říct. :-D  :-D

9 Jannie Wearbliss Jannie Wearbliss | Web | 11. října 2014 v 0:26 | Reagovat

Problém, který mě pronásleduje; něco mě napadne a daší den si to nepamatuju a pak se mlátím do hlavy, že jsem si to, já koza, nezapsala. Stalo se to už několikrát. HLava je prostě strašně nevyzpytatelná.

10 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 11. října 2014 v 12:08 | Reagovat

[8]: to bych asi musela pořád cvakat do telefonu :D

[9]: Přesně přesně :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama