Proč moje budoucí děti nikdy nepáchnou do cirkusu

14. června 2016 v 19:51 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Aneb vážně bych byla tak krutá matka, a nebo mám víc rozumu než mnohé matky?



Dneska jsem si všimla, že v našem malém městečku se objevily plakáty lákající do nějakého cirkusu. A já se trochu rozpovídám o tom, proč nenávidím cirkusy a proč moje dítě nikdy do žádného nezavítá, pokud nějaké někdy mít budu.

Začne to citovým vydíráním, když děti v místní škole dostávají lístky do cirkusu zdarma. No a malé děti samozřejmě nemohou jít sami, musí jedině s doprovodem dospělé osoby. A jelikož děti jsou nadšené že mají lístky zdarma, rodiče musí chtě nechtě jít. O podvolování rodičů dětem už jsem asi psala.

Jako největší důvod své nesnášenlivosti bych jednoznašně udala týrání zvířat. Cirkusáci učí zvířata kouskům za nelidských podmínek, protože na tom stojí jejich živnost. A jakmile děláte něco pro peníze, tak se to stane stresovým. Peníze se nesypou, je třeba učit zvířata lepším kouskům, rychleji a k čemu pak cirkusáci sáhnou? K donucovacím prostředkům, jako jsou elektrické šoky a bití.
A děti se neptají a neví, co stojí za krotkým lvem a jeho fantastickými kousky.

Kousky, viditelné v cirkuse jsou pro zvířata nepřirozené, nepochopitelné a pro divoká zvířata je velmi složité se je naučit. Mnohdy jejich přirozená stavba těla není přizpůsobená takovým kouskům a polohám. Není to jako když svého psa doma učíte, aby si sedl za piškotek.

Zvířátka jsou vystavována stresu při výcviku, stresu před vystoupením, stresu při vystoupení, hluku, nepříjemným světlům a vůbec si pozornost neužívají. Ale toto děti nevidí, vidí jen úžasnou opičku, dělající stojku.

Podívejte se někdy na celý ansábl, se kterým cirkus přijede. Divokým zvířatům určitě nedělá dobře převážení na dlouhé vzdálenosti v malých vozících. To způsobuje další stres, horko, klaustrofobii…

Výcvik začíná již od mláděte. Zvířata nepoznají nic jiného než stres, kruté metody výcviku a cestování z místa na místo. Přes léto jsou nucena předvádět den za dnem nepříjemné kousky a přes zimu jsou zazimována, ale jejich utrpení nekončí. Přes zimu je třeba obnovovat výcvik a připomínat zvířatům kruté metody.

Nepřijde mi moc v pořádku, že vodíme děti do těchto institucí a učíme je, že je to vlastně super zábava a že zvířátka jsou tam moc šťastná, až z toho tancují. Nepřijde mi v pořádku, že školy tyto věci podporují a vodí děti na představení v době vyučování a ještě za to chtějí od rodičů peníze.

Myslím že existuje pro děti i méně buranská zábava, než chechtat se vyčpělým vtipům obstarožních, transexuálně vypadajících klaunů a dívat se, jak lidé dobrovolně dělají nebezpečné věci.

Asi je to osobně zaměřený názor, ale od té doby co jsem viděla výměnu manželek s cirkusáckou rodinou, mám neskutečný odpor ke všem takovým lidem. Rodina se předvedla jako povýšená, rodiče jsou otroky dětí, dětem je tak nějak ukazováno že jsou něco víc než ostatní a celkově mi přišli velmi arogantní, namyšlení, sebestřední a prostě jako lidé se kterými se nechcete setkat. Je to hodně osobně zaměřené, ale já tak nějak věřím, že takoví jsou všichni cirkusáci a nikdo mi to nevymluví.

Několik praktik, kterých jsem se okrajově dotkla v tomto článku, jsem se dočetla tady. Zajímavé čtení i s videem, kde sice nejsou všechny informace, ale nakopnou vás k dalšímu hledání a čtení. Plus jedno video.

Je jenom na nás, jak se rozhodneme. I kdybych měla svým dětem psát omluvenku na každé cirkusové představení, na které se školou půjdou, budu je psát. I kdybych se měla hádat se školami, hádat se budu. Protože moje dítě nikdy do žádného cirkusu nepáchne, tak jako jsem nepáchla já. A nechybí mi to, protože existuje mnoho lepších, vzdělávacích a zábavnějších aktivit pro malé děti. A často i levnějších. I kdyby to měla být jen procházka k řece. Je jen na rodičích, jaké hodnoty dětem vštípí, dokud jsou děti tvárné. Ale ono je mnohdy pro líného rodiče snadnější kývnout na naléhání, než vysvětlovat proč nepůjde někam, kde se ubližuje zvířatům.
A článek opět zakončím větou mojí maminky, že kdo nemá rád zvířata, není dobrý člověk.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 15. června 2016 v 15:42 | Reagovat

S větou tvé maminky mohu jen souhlasit. A co se týče cirkusu, nějak mne to nikdy nebralo a moje děti byly jen párkrát. Taky si myslím, že zvířátka, chovaná za tímto účelem na tom nejsou moc dobře v tom prostředí, kde je mají. Ale to je na každém. Jasný. ;-)

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 15. června 2016 v 16:21 | Reagovat

Se školou jsem nikdy nebyla, s rodinou dvakrát. Kdysi na nějakém Jo-Joo cirkusu nebo tak a jednou u slavných Berousků. Ale mě to nechytlo. Na předvádění zvířat jsem nebyla zvědavá, poskakování akrobatů mě nudilo a poskakování klaunů tak nějak taky. Cirkus rozhodně není zábava pro mě a ani pro zvířata. Jenže holt je těžký to nacpat do hlavy k dětem, když si pak sednou k Madagaskaru, kde zebra nadšeně lítá na raketových bruslích.

3 Tajemná Temnota Tajemná Temnota | E-mail | Web | 16. června 2016 v 1:07 | Reagovat

Musím s tebou souhlasit. Cirkus se zvířaty podle mě není vhodná zábava ani pro děti ani pro dospělé, protože ti už by měli vědět, že tygřík a slon nedělají stojky a ostatní cviky s radostí a za dobrůtky.
Příjde mi to jako taková nevyspělá zábava.
Budeme asi velmi kruté matky, když tam svoje děti nikdy nevezmeme :-D.
Líbí se mi tvůj postoj, že děti je dobré něčemu naučit, když jsou ještě schopny se od nás učit. Většina lidí dnes to vidí tak,že děti se naučí všechno samy a když náhodou ne, tak se jim přece namlátí a je to.
Na to, že je jim třeba vysvětlit proč by se mělo a nemělo dělat se nějak zapomíná.
Za sebe se ještě přiznám, že do cirkusu kde by byli špičkoví artisté bych se ráda podívat šla.
Skoky na hrazdě, polykání nebo vrhání nožů, to by mě bavilo, to by byl ten správný adrenalín.

4 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 16. června 2016 v 15:13 | Reagovat

[1]: [2]: Děkuji, čekala jsem spíš nesouhlasy :D

[3]: Pod tím odkazem, kterým jsem doplnila článek se lze proklikat sem - http://www.cirkusybezzvirat.cz/ což je kampaň za cirkusy přesně podle tvého gusta, bez zvířat, jen s artisty :)

5 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 16. června 2016 v 16:39 | Reagovat

[3]: Založíme klub špatných matek!...až...budeme mít děti...někdy... :D

[4]: Nemyslím, že tu existuje dobrý argument pro nesouhlas. Cirkus není zoo, kde by alespoň chovali ohrožené nebo skoro vymřelé druhy, cirkus se zvířaty je zbytečný dril.
Třeba v cirkusu mě fakt ti gymnasti nebo co to nebavilo, prostě jen tam tak lítat beze smyslu, ale pak jsem jednou byla na Holiday on Ice a to mě bavilo hodně, to mělo příběh.

6 stuprum stuprum | Web | 17. června 2016 v 16:15 | Reagovat

Myslíš, že když jsi viděla jedno video a přečetla si pár vět, můžeš nás cirkusáky odsoudit k zapomnění? Jsme nejlepší na světě a nejskromnější. :-)

7 Tai Todd Tai Todd | Web | 17. června 2016 v 19:17 | Reagovat

Můžu s tebou jen souhlasit. Když jsem posledně šla okolo plakátu cirkusu, co byl u nás ve městě a pak náhodou kolem jejich stanoviště, bylo mi z toho zle a ouzko kvůli těm zvířatům. Je to hnus. V cirkuse jsem byla naposledy snad jako pětiletá a matně si pamatuju, že jsme odešli, protože mám hrůzu z klaunů :D

8 faun faun | E-mail | Web | 2. července 2016 v 9:16 | Reagovat

Na seznamování dětí a zvířat jsou i lepší místa- třeba minizoo v parku nebo je také radost dívat se, jak nadšení bývají lidé na vesnicích, když za nimi přijdeš s prosbou, jestli by tě nechal s dítětem nahlédnout do stodoly na krávy, kozy atd.

Mám to asi trochu komplikované, ukazovat dětem drezuru zvířat nepotřebuju, ale osobně nemám nic proti akrobatům- ačkoli je to dobrovolné hazardování se životem jako každá gymnastická disciplína. Osobně se mi moc líbí představení Cirque du Soleil, ale to už je mnohem vyšší úroveň, na kterou se asi české cirkusy nedostanou (nebo se jim tady dost nezaplatí). 8-)

9 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 2. července 2016 v 18:03 | Reagovat

[6]: Myslím že můžu, stejně tak jako mnoho lidí odsoudilo mě jen na první pohled :)

[7]: Zajímavé, jak moc lidí má hrůzu z klaunů. Znala jsem člověka, který měl tak velkou fobii, že když šel po ulici a potkal klauna z nějaké reklamní kampaně, tak se tak vyděsil, že dostal panický záchvat a už není schopen na to samé místo jít, i když je naprosto jasné že ta reklamní akce už tam neprobíhá.

[8]: Ono celkově mi připadá že všechno u nás má bohužel tak trochu nižší úroveň, než ve světě. Je to škoda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama