Možná jednou matkou budu, ale...

31. srpna 2016 v 20:34 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Vypozorovala jsem pár chyb, které nechci za žádnou cenu udělat, pokud jednou budu matka.




Sama nejsem rodič a předpokládám, že nějaký ten pátek ještě asi nebudu, ale to mi nezakazuje si všímat jiných matek a pozorovat jejich mateřskou činnost. Nemám ráda, když někdo říká, že pokud jsem si to nevyzkoušela, tak nemám právo se o tom vyjadřovat. Samozřejmě že mám, protože na to abych si udělala názor, mi stačí jen trocha zdravého rozumu. Myslím že porodem se nenastartuje v těle nějaké univerzální vědění o mateřství a matky samy jednají podle svého rozumu, tedy ne vždy zdravého.

1) Přehnaně moc sladkostí
Matky berou sladkosti jako univerzální možnost odměny za všechno. I za samozřejmé věci, které má dítě již brát jako nedílnou součást života. Neříkám, že sladkosti jsou špatné a že cukr by se měl úplně odbourat, nicméně množství, které děti dostávají nad jejich spotřebu cukrů je opravdu markantní. A to není zdravé ani po fyzické, ani po psychické stránce. Nejsem výživový odborník, ale minimálně obezity a zkažených zubů bych se obávala. Po psychické stránce jsem měla na mysli rozmazlenost a další nepříznivé jevy, které se dneska maskují za "je trochu živější", případně "je svéhlavý" nebo "máme volnou výchovu". Nechci své dítě ládovat cukrem nebo ještě hůře umělými sladidly, jen proto že je to dítě. Nechci ho donekonečna odměňovat za něco, co si má vrýt pod kůži jako součást života. Chci mít z dítěte logicky se rozhodující bytost a ne jen prázdnou osobnost, co plní příkazy za sušenku.

2) Šišlání
Je zcela logické že tříleté díte nebude umět naprosto správně vyslovovat. Ale matka mu moc nepomůže, pokud bude jeho špatnou výslovnost před ním opakovat. Myslím, že přehnané šišlání na dítě by mělo skončit tehdy, kdy dítě řekne první slovo a začne po dospělých opakovat, protože proč by se pak mělo snažit dál se zdokonalovat v mluvě, když máma to říká taky špatně.

3) Líný rodič
Pořád si vzpomínám, jak jsem četla o případu z logopedické poradny. Holčička neuměla v šesti letech pořádně vyslovovat skoro nic. Až nakonec vyšetření ukázalo, že holčička má zdeformovaný vnitřek úst od takové té sací plastové lahve, která neprotéká. Matka byla příliš líná učit holčičku pít z hrnečku a uklízet po ní při neúspěchu, tak jí jednoduše udělala pití do této lahve. A několik let pití jen z takové lahve holčičce připravilo pěknou dřinu v logopedické ordinaci.
Někteří rodiče si snaží své rodičovství zjednodušit jak jen to jde. Další dovedli do dokonalosti taktiku "Nic dítě nenaučit, ale dokonale ho utahat, aby šel co nejdřív spát" a praktikují ji každým dnem. Myslím že rodičovství není honba za tím, aby dítě večer usnulo. Rodičovství je radost z toho, že můžu svému dítěti každý den něco předat a formovat tak jeho osobnost. Kdo chce jen utahávat děti ke spánku, asi by se do rodičovství neměl pouštět.

4) "On je ještě malej..."
Univerzální věta jako omluva na všechno. Samozřejmě že na něco je tato věta zcela přípustná, ale někteří rodiče ztrácejí schopnost tuto větu přestat používat v momentě, kdy na některé věci přestává platit. Myslím že dítě nikdy není dost malé na to, aby mu byly vysvětleny základní společenské interakce, jako je "prosím", "děkuju", "promiň", případně půjčování a vracení hraček kamarádům. Pokud je nepochopí napoprvé, tak nevadí, příště začneme od začátku a budeme vysvětlovat znovu. Rozhodně nechci nic odkládat touto větou, protože mezitím co my si myslíme, že dítě je bezelstné, naučí se tuto větu využívat ve svůj prospěch.

5) Špatné hračky
Na trhu je mnoho a mnoho druhů hraček a her. Ale většina z nich je jednoúčelová a tedy nekreativní. Měla jsem moc ráda panenky Barbie, protože na nich jsem si uměla vytvořit a představit mnoho sociálních situací. Tím, že panenky Barbie vypadají jako dospělí lidé, mi pomohly pochopit sociální situace mnohem lépe než vysvětlování. Ale pořád jsem si každou situaci a každý příběh musela vymyslet sama. Stavebnice jsou také skvělou podporou kreativity dětí.
Nicméně dnešní stavebnice už mi nepřijdou moc kreativní, třeba nové kousky Lega jsou jen tématické, nenabízejí žádnou jinou možnost, než je návod. Celkově mnoho hraček je inspirováno filmy a příběh už dětem nabízí. Na dětech je nejkouzelnější právě fantazie, kterou těmito hračkami zabíjíme. Pro své dítě bych v budoucnu chtěla co nejvíce hraček, u kterých si musí samo vymyslet příběh hry a podporovat tak svou fantazii. Chtěla bych se úplně vyvarovat hračkám inspirovaným filmy a pohádkami.

Myslím že mnoho chyb ještě v budoucnu objevím a pokud mi někdy pomyslné hodiny zatikají, tak si je na svůj seznam přidám. Byla bych ráda, kdyby mé budoucí dítě vyrůstalo ve vyrovnaném světě, kde si je jisté stoprocentní podporou rodičů, ale zároveň ví, že má své hranice. Což je ovšem velmi těžké vymezit a proto se do rodičovství pohrnu teprve až si budu jistá, že tohle zvládnu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 1. září 2016 v 17:54 | Reagovat

S těma bárbínama jsi mi připomněla jeden můj příběh, který jsem s nimi jako malá sehrála. Pověsila jsem na židli bundu, rukáv sloužil jako dračí chřtán, z dvou krabic a deček jsem udělala nádherný kočár a princezna každý den rozhodovala, koho sežere drak dneska :D A pak si vzpomínám ještě na podivnější příběh, kdy se dvě bárbíny zmlátily kvůli jedinému Kenovi, kterého jsem měla, a ta jedna potratila :D:D

Ale souhlasím, hlavně s tím mluvením. Sestřenice ještě na začátku základky nedokázaly říct delší nebo složitější slova jako "čokoláda" (ne, čekuláda to není), "bagr" (ne, tvl, gabog fakt jámy nehrabe), dokonce ani "kečup" (ne, kepuč si strč do čedíry) a podobně, ale proč by taky měly? ONy kolikrát netušily, že takhle se to říká správně, protože jejich rodiče i babička od nich převzaly ty batolecí patvary a někteří to říkají dodnes. Nebo ne možná ani převzali, ale... mám pocit, že někteří rodiče si myslí, že na vůči malým dětem je správnější používat tyhle "známé" patvary než správná slova. Mě to hrozně štve.

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 1. září 2016 v 17:56 | Reagovat

[1]: ...vážně bych v diskuzi neměla reagovat hned jak přijdu z práce. Těch nedostatečně opravených věcí si nevšímej :D

3 Hëllena Hëllena | E-mail | Web | 3. září 2016 v 19:47 | Reagovat

No, cukr jako odměna za vše jako pro koně, a kdyby jen odměna, ale i prostředek k zabavení, aby bylo dítě chvíli ticho. Nedokážu pochopit, proč si dítě pořizují lidé, kteří pak od něj chtějí mít akorát pokoj, mluví o něm jako o harantovi, nemají schopnosti ani chuť jej cokoliv naučit, takže děcko ještě v pěti letech vydává jen jakési pazvuky na míle vzdálené lidské řeči, anebo ho třeba nechávají "vyřvat" do vyčerpání, aby usnulo. Neříkám, že bych byla skvělá matka, ale tohle jsou úplně základní věci..

4 stuprum stuprum | Web | 3. září 2016 v 19:57 | Reagovat

Sladkosti a pivo by měly podávat batolatům od narození. Aby se mi trochu podobaly, až/jestli vyrostou. :-D

5 lena-loca lena-loca | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 1:43 | Reagovat

Úplne súhlasím s článkom a najviac nenávidím jak dospelí ľudia skomolia slová, keď sa rozprávajú s deckom (a samozrejme sladkosti, sem-tam decku dať, nevadí, ale ja počas detstva som požrala viac sladkostí než ovocia + ma nikdy nechceli dať na žiadny šport, sa čudujem, že som vždy štíhla bola). Ja byť matkou (čo vďaka ksichtu, povahe a ostatným veciam nikdy nebudem :D), tak svoje decko vychovávam asi úplne opačne...

6 lena-loca lena-loca | E-mail | Web | 28. listopadu 2016 v 1:45 | Reagovat

[5]: Ako opačne ako mňa vychovali, taký asshole závislý na sladkom, kto toto chce :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama