Pokrok nás nepohlcuje, to my se ztrácíme v pokroku

5. září 2016 v 19:12 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Minulé téma týdne Ztraceni v pokroku jsem nestihla, vlastně jsem článek napsala včas, ale nějak mi nedošlo, že uložením to nekončí a že ho musím ještě zveřejnit.


"Zase koukáš do mobilu!" … "Ta dnešní mládež!" … "Pořád jen sedí u počítače!" … "Bude z něj ajťák, takže vlastně nebude nic dělat a bude za to brát prachy!"…

Každý z nás určitě takovou větu někdy slyšel. A mnoho dalších vět o pokroku, vyřčených často z úst starších lidí, kteří se nedokáží smířit s tím, že pokrok prostě jde dopředu a že za jejich nejlepších let to nebylo. Neuvědomují si, že oni sami si určí, kdy jsou jejich nejlepší léta a cítí křivdu, že technické a jiné zlepšováky života nemohli používat už dříve. Zapšklost jim nedovolí se radovat, že
mají mnoho práce usnadněné a že mohou dát spokojeně nohy nahoru a sledovat na internetu přesně takový pořad, jaký chtěli, nemusí na něj čekat v televizi, automatická pračka za ně vypere velké prádlo a kdyby se něco stalo, tak si mobilním telefonem rychle přivolají sanitku, kde je napojí na velmi moderní přístroje, aby rychle a správně určili diagnózu a zachránili jim život.

Předchozí generace vždy bude mít výhrady na tu stávající a velký rozmach techniky jim jen dává munici k útoku. Děti jsou často kritizovány, že vyhledávají jako zábavu videohry. Nicméně nemohou za to ani videohry, ani děti. Děti dělají co je baví a je na rodičích, aby zdravou míru těchto činností zkorigovali a nastolili hranice. Minulý režim zahnal rodiny s dětmi do paneláků, kde ani nic jiného nejde. Kdybych bydlela na sídlišti, tak bych mnohem raději viděla své dítě sedět u nějaké inteligentnější počítačové hry, než aby se bavilo zapalováním kontejnerů, používáním nebezpečné volně dostupné pyrotechniky, požíváním návykových látek a jinými sídlišťovými kratochvílemi.

Pokrok nemůžeme zastavit, jen mu můžeme dát více či méně prostoru v našem životě. I přesto, že bych nejraději děti viděla na vesnici u lesa mezi zvířaty, někde kde lišky dávají dobrou noc, tak se zdravým množstvím nejnovější techniky.

Pokrok je vlastně fajn a pro společnost je důležitý. Asi budu znít klišoidně, ale kolik životů bylo zachráněno pomocí nejnovějších lékařských metod, moderních přístrojů a výzkumu. A když se bude výzkum posouvat ještě dál, zachráníme ještě více životů, než kdybychom se zastavili ve středověku. Pomocí bionických protéz usnadníme život lidem po úrazech. Když vynalezneme získávání energie pomocí studené fúze, nebudeme potřebovat elektrárny s odpadem. Když vynalezneme čistý pohon pro dopravní prostředky, nebudeme si špinit planetu. Pomocí pokroku se dostaneme dále do vesmíru. A tak dál. Každý obor potřebuje pokrok, lidstvo ho potřebuje.

To že někteří se v něm trochu ztratili, to není chyba pokroku, ale právě těchto lidí. To že někdo nedokáže efektivně využít internet k produktivitě, ale zaměňuje ho s reálným životem, to že matky jsou líné své děti zabavit, tak je posílají k počítači, to není chyba pokroku. Jak už jsem v jednom článku psala, pokrok je dobrý sluha, ale špatný pán a je jen na nás, jestli z něj pána svého života uděláme.

A ještě něco: nenavážejte se do ajťáků, je to profese jako každá jiná. Bez nich byste si nevybrali ani peníze z bankomatu. Vlastně je to práce docela těžká, psychicky náročná a složitá. Dobrý ajťák musí být také matematický génius a musí mít určitý způsob myšlení, který nemá každý. Můj drahý jako ajťák zvládne vykopat výkop, ale někdo jen se základní školou už za něj nenapíše program. Takže jsou to jen jinak nadaní lidé. Vlastně hodně nadaní lidé, tak nadaní, že to přesahuje i moje chápání a to je důvod, proč mnoho lidí tvrdí, že to vlastně není práce.

Co si z mého článku vzít? Užívejte pokroku rozumně, těšte se z něj, podporujte ho, ale neztraťte se v něm. A nenadávejte na ajťáky, vděčíme jim totiž za víc, než vidíme.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lyra Lyra | E-mail | Web | 6. září 2016 v 20:18 | Reagovat

Myslím, že to opovržení nasměrované vůči ajťákům pramení právě z toho, že spousta (převážně starších) lidí má v hlavě vytvořený následující obraz: ajťák = člověk, který jen celý den sedí u počítače = flákač (protože počítač přece nemůže sloužit k práci, že ano). Já si třeba šikovných ajťáků vážím, protože jsem technický antitalent a občas (dobře, docela často) mívám problém zastrčit flashku do správné zdířky.
Jinak co se týče zbytku článku, souhlasím s tebou. Nakonec to není o pokroku, ale o lidech, a pokud jsou lidi méně inteligenčně nadaní (aneb jak hezky obepsat méně lichotivé slůvko :D), budou si vesele nadávat dál, aniž by všechny ty dostupné technologie a další možnosti využili ke svému zdokonalení.

2 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 7. září 2016 v 18:53 | Reagovat

[1]: Ajťáci musí být nějací zázrační nadlidi, protože v dosahu mého přítele ajťáka začíná všechna technika vždycky fungovat, i když předtím nedala na moje prosby ani výhružky :D

3 stuprum stuprum | Web | 11. září 2016 v 17:53 | Reagovat

Tohle je hezký článek, mrkni na můj.

4 Nikki Allen Nikki Allen | Web | 11. září 2016 v 20:03 | Reagovat

No to nemá chybu. :D
Já bych dnešní dobu nevyměnila, jsem takhle spokojená. :D
jen pořád poslouchám "Vypni ten krám a jdi něco dělat!"

5 Daisy Daisy | Web | 12. září 2016 v 10:16 | Reagovat

Než přejdu ke psaní svého názoru na tvůj článek, tak bych ráda pochválila češtinářské obraty! Moc hezkej cit pro psaní máš :).
Vůbec nerozumím tomu, proč lidé neberou ajťáky jako normálně pracující. Napadlo mě, že je to způsobeno tím, že si myslí, že jak mají ten talent a rozumí tomu, že vlastně nic nedělají (aneb jde jim to samo). Já je tak teda neberu. Četla jsem knihu, kde byla popsána jen v pár zkratkách práce ajťáka a nedala bych to ani kdybych se šrotila do smrti.
S tim čtenim se úzce pojí moje aktivita na internetu. Jsem celkem závislák. Hry jsem teda nikdy nehrála (jen The Sims, už jsem koukala na tvůj Instagram a i z článku je poznat, že hry máš ráda, tak se nesměj, že jsem do tohoto světa tolik nepronikla :D), ale za to jsem na Facebooku, Instagramu, blog.cz a koukám na fotky a inspirativní obráky, ale zase si říkám, když přečtu X knížek měsíčně ještě na tom nejsem tak zle! :) Hezký článek :).

6 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 13. září 2016 v 23:12 | Reagovat

[5]:Děkuji moc za komentář, opravdu mě potěšil :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama