Sousedské patálie

13. září 2016 v 23:29 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Bydlíte v bytě? Víte přesně, o čem se sousedi baví, aniž byste o to stáli? Pojďme si společně zanadávat!



Bydlíme v bytě uprostřed domu, okna máme na jednu stranu a náš byt je v podstatě taková nudle. V podstatě máme pět sousedních bytů. Ze tří stran na stejném patře a ze dvou stran ve vertikálním směru. Na sousedské vztahy bych tedy měla být expert.

Z jedné strany jsou sousedi v pohodě, jsou to naši příbuzní a vše je super. To je bohužel ta strana, se kterou nám sousedí jen koupelna a chodba, takže líbezné ticho z jejich strany si bohužel moc nevychutnáme, protože se k nám nedostane.

Z druhé strany bydlí někdo, kdo velice dbá na svou osobní hygienu. Je chvályhodné koupat se každý den, to se jen tak nevidí. Ovšem když to někdo dělá pravidelně ve stejný čas, to trochu zavání obsedantně kompulzivní poruchou. Tito sousedi holdují hlasitému napouštění vany mezi 0:30 až 1:00. Nikdy ne dříve, nikdy ne později. Někdy začnou v 0:37, někdy v 0:49, ale nikdy ne později než 1:00. Koupou se opravdu hlasitě. Tedy ne že by si ve vaně pouštěli hudbu, nebo snad se chodili koupat kolektivně a hodili u toho řeč, mám pocit že se snaží do vany házet všechny možné sprchové gely a lahvičky, co v koupelně mají. Přesně takový rámus to dělá, když mi něco do vany spadne omylem, ale to se přece neděje každý den. Třeba bych to pochopila, když se koupe malé dítě, ale malé dítě asi nekoupete v jednu ráno.

Jak už jsem psala, náš byt je nudle. Okna jsou jen z jedné strany, "zády" máme další byt. Tam bydlí mladý pár s malými dětmi. Že batolatům někdy rostou zoubky, někdy mají zažívací potíže nebo horečku a prostě pláčou, to chápu i já. Že se zoubky maminka asi těžko něco udělá, to taky chápu. Ale nechápu, proč někdo malým dětem pouští hlasitě hudbu a televizi, když náplní dne miminka je jíst a následně spát, aby přibíralo. Dál nechápu, proč spolu jsou, když se v jednom kuse hádají, na děti i na sebe křičí a neustále tam padají věty "seber se a vypadni!". Bohužel ještě nikdo nevypadl. Děti v noci pláčou, což chápu. Kdybych vyrůstala v takovém prostředí, asi bych taky v noci plakala ze zlých snů. Co nechápu je jejich metoda, která evidentně spočívá ve studeném odchovu, tedy nechat vyřvat.
V praxi to vypadá následovně - kolem jedné mě probudí soused koupač, tudíž jdu na záchod. Vrátím se a dítě vedle usedavě pláče. Každá normální matka jde za plakajícím dítětem minimálně zjistit, co se děje, protože metoda "nechat vyřvat" je účinná leda tak u vzdoru, ne u miminka, kterému může být cokoliv, od horečky až po kdoví co. Pokud se někde uděluje ironická cena "Matka roku", tak příští poputuje sem.

Nad námi bydlí stará paní. Jsem přesvědčená, že je to čarodějnice. Ozývají se tam velké rány, jako když padají těžké věci. Paní určitě nepadá, protože jí vídám a nic jí není, kromě toho je malá a drobná, to by takovou ránu nevydalo. Rány jsou slyšet v pozdních večerních hodinách, paní určitě sedí uprostřed místnosti a kolem ní levituje všechen těžký nábytek, který pak následně nechá spadnout na zem, což je zdrojem těchto šílených ran. Jinak to být nemůže, protože paní nevypadá jako stěhovák.

Nejhorší část této sousedské elegie teprve přijde. Pod námi žije matka se svým synem. Matce je asi šedesát let a synovi asi čtyřicet. Kromě toho, že v tomto věku není moc normální žít se svou matkou, tak už není vůbec normální na ní ječet a fyzicky jí napadat. Ano, i to slyšíme. Několikrát celou věc řešila policie, ale matka se svého syna zastává a nechce připustit, že je něco špatně a proto jí asi nelze nijak pomoct. No co, zvykli jsme si na pravidelné rodinné etudy na téma vaření a uklízení. Zvykli jsme si že tyto etudy dosáhly takové hlasitosti, že v kuchyni to zní, jako kdybych synáčka měla za zády. Jednou jsem míchala něco v hrnci na sporáku a když se ozvalo "Co děláš, ty krávo?!" tak jsem myslela, že je to na mě a docela ve mně hrklo.
Na co si ale nikdy nezvykneme a co se zdaleka normálnosti ani nepřibližuje je to, že tito dva, matka a syn, spolu provozují sex. Ano, mají spolu incestní poměr, navaluje se mi, jen to píšu. Ze začátku jsem tomu nechtěla věřit, naivně jsem si myslela, že zvuky jdou od mladého páru za zdí, což by bylo sice obtěžující, ale celkem normální. Pomocí plastového kelímku jsem zdroj těchto zvuků lokalizovala celkem přesně a přeju si, abych to nikdy neudělala a mohla si dál namlouvat, že to je naprosto normální sex dvou nepříbuzných jedinců. Bohužel není. Pravidelně se mi ježí chlupy po celém těle, když je slyším se hádat, protože je mi jasné že se budou i usmiřovat. Takže pokud si myslíte, že jste v sousedských vztazích zažili již všechno, přijeďte si to poslechnout, uvidíte že vaši sousedi nejsou tak hrozní.

Máte rádi Výměnu manželek a podobné reality show? Koukáte se na ně jen proto, že se tam řeší rodinná dramata a lidé si neberou před kamerami servítky? Pak bydlení tady budete milovat. Naproti nám přes ulici žijí dva partneři, kteří si všechny své problémy řeší zásadně přede všemi, řádně nastoupenými v oknech, případně za asistence městské policie. Pokud nemáte tak mezi desátou až půlnocí nic na práci, můžete být u partnerské krize v přímém přenosu. Někdy si vše vyříkávají i na ulici, takže je nejen audio, ale i video. A nebojte se, že by jim došly nápady a bylo by po všem. Jsou to dva typy lidí, kteří se prostě nesnesou, ale za každou cenu musí být spolu, takže námětů na další a další díly mají určitě dost.

Abych to zakončila, ještě sousedka pod náma vlastní zlého, zákeřného, na lidi útočícího psa, kterého zásadně venčí stylem "jdi se ven proběhnout a pak přijď". Ještě že už mám vytipované časy, kdy se pes venčí a prostě chodím domů v jinou dobu, protože jinak bych měla v háji nejen kalhoty, ale taky nohy a nervy.

Panebože, dej ať se někdy odstěhujeme na samotu u lesa. A jestli to nebude samota u lesa, ať máme za sousedy tichý domov důchodců. A když by nebyl domov důchodců, tak aspoň statek s dobytkem, protože po tomhle už snesu snad cokoliv.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lyra Lyra | E-mail | Web | 14. září 2016 v 11:55 | Reagovat

Zažít bych to nechtěla, ale napsala jsi to tak vtipně, že jsem se celou dobu smála. Až do té části s matkou a synem, to není vtipné, spíš nechutné. Držím palce, ať se časem povede najít lepší bydlení s méně nesnesitelnými sousedy. :-)

2 Elis Elis | Web | 18. září 2016 v 11:10 | Reagovat

Perfektní článek, pobavilo mě to, ale chápu, že bydlet tam musí být peklo, není nad vlastní dům uprostřed zahrady... :-)

3 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 18. září 2016 v 23:19 | Reagovat

[1]: [2]:  Tak doufám, že můj budoucí dům bude na samotě u lesa, kde mi budou dávat dobrou noc jen lišky :D

4 Tai Todd Tai Todd | 20. září 2016 v 9:15 | Reagovat

Jo se sousedy bývají někdy patálie. Nás je na patře pět a náš byt je mezi ostatními byty, ale od sousedů jsem nikdy neslyšela nic, ovšem to co se střídá pod námi, to je dílo. Majitel to vždycky pronajme hrozným exotům. Pár, co měsíce v kuse vrtal (nechápali jsme, kolik musí mít polic) ženská, co neustále ječela na svoje malé děti, holka co vy*ukávala tak, že to slyšela půlka ulice a teď párek ožralců, co na sebe pořád ječí, ženská pouští nahlas hudbu když se opije (což je sakra často) a pere v jedenáct v noci. Navíc mluví hrozně nahlas a je fakt nářez, když člověka ve dvě ráno probudí konverzace dvou postarších ožralů. Taky bych v budoucnu brala samotu. Barák a na všechny strany desítky kilometrů nic! :D

5 Executor Executor | E-mail | Web | 21. listopadu 2016 v 17:51 | Reagovat

Oh, niečo tak nechutné ako o tej matke so synom som na blogu ešte nečítal, no aspoň vieme, prečo sa ho zastáva.
Poznám, aké je žitie vedľa retardov ktorí svojim prepitým prefajčeným hlasom používajú skype na celý byt, alebo im neustále niečo ťažké padá... čiže tiež by som bral samotu u lesa a okrem líšok aj Elišky. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama