Vybíráme diář, aneb honba za pokladem

28. listopadu 2016 v 18:23 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Mimochodem, kdo zná nějakej dobrej - šup s odkazem do komentářů.


Na tento rok jsem měla, vlastně ještě pořád mám velmi malý diář. Je velký asi jako A6, jen trochu vyšší. Dvoustrana se rovnala týdnu a na každý den bylo fakt málo místa. Říkala jsem si, že mi to bude stačit, ale teď si připadám jako důležitá sekretářka a malý diář mi prostě nestačí.
Možná to je úsměvné, ale fakt to tak je. Nepořebuju ani tolik místa na psaní, tolik toho snad ani v jeden den nemůžu mít. Ale mám poměrně rozmáchlé místo a potřebuju si ke každé poznámce dopsat ještě milion kravin, dát jí do barevného rámečku a dokreslit patřičné množství kytiček, kočiček a dalších věcí. No prostě jako správná fashion blogerína nebo youtuberka. Jenom vám nebudu cpát motivační články a videa, jak ten svůj máte vést, protože jste jistě dospělí a víte to sami.

Rozhodla jsem se vybrat si větší. Ale jaký? A tady nastává dilema.

Projela jsem web knihkupectví Dobrovský, ale u denních diářů je tam fotka jenom zepředu, už není vidět, jak vypadá uvnitř. Takže jsem si nemohla prohlédnout, jestli bude ten či onen diář na můj velmi vytížený život stačit. Ok, dobře, na chytání lelků určitě bude, ale alespoň se u tak bohulibé činnosti chci tvářit důležitě.
Také potisky měli jaksi mdlé. Buď kýčovitě dámské motýlky a kytičky, nebo manažersky nudnou koženku ve všech barvách sra… hnědé a černé. Kde jsou například boží kombinace bílého pozadí a černé krajky? A kde jsou kočičky? Pryč odtamtud.

Našla jsem trochu ucházející kousek, v elegantní bordó kožence, stránky po dnech, dokonce i velikost A5. Ale měl jednu malou chybku na kráse. Uvnitř byl font jak z komunistického filmu a ještě k tomu byl den rozdělen na časy. Píšu si věci tak jak přichází a většinou si je pak ohledně časů dolaďuju v mobilu, jelikož to připomenutí prostě potřebuju. Takže to se mi taky moc nelíbilo. Někdo by řekl, že na font bych si zvykla a předtištěné časy bych ignorovala, ale to se nedá. Hledám svou sekretářku a osobní asistentku na celý rok, takže prostě musí být dokonalá.

Vlastně u většiny co jsem našla, mi nevyhovovaly časy a fonty. Byly prostě regulérně ošklivý. A tu na mě na facebooku vyskočila reklama na jakýsi motivační diář Doller.
Zaujalo mě to, tak jsem si chtěla zjistit co je to vlastně motivační diář a jak se liší od diáře normálního.
Vlastně se moc neliší, jen nemá nadepsané dny, sice můžete začít kdykoliv, ale musíte si dopsat dny a také svátky. Což znamená, že by se ode mě v příštím roce žádného přání nikdo nedočkal. Motivační diáře jsou také plné hloupoučkých citátů, které vlastně všechny znamenají totéž - jste líní/nemožní/neschopní a proto se vám nic nedaří. Až přestanete být líní/nemožní/neschopní, tak se vám jako zázrakem všechno podaří. Děkuju pěkně, to vím i bez toho, abych musela zaplatit čtyři stovky za sešit.
Motivační diáře nenabízí jen Doller. Tenhle zázračný nápad kopíruje jeden od druhého. Některé jsou na rok, některé jen na půl roku - to je snad ještě vtipnější.
Dalšími kolonkami v motivačním diáři jsou stránky, kde máte vyplnit takový ty psychologický žvásty, jako kde se vidíte za pět let a tak. Vlastně se nikde nevidím, můj sen je být úspěšná a šťastná. Záplava šatiček a botiček taky bodne.
Z toho jsem usoudila, že jsem absolutně nemotivovatelná a ztracený případ a asi si koupím obyčejný sešit, zbytek prosince strávím rýsováním a předepisováním a pak si ho zabalím pod stromeček.
A co vy a vaše (ne)motivační diáře? A nebo na to dlabete a žijete z hodiny na hodinu?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lufienne Lufienne | E-mail | Web | 30. listopadu 2016 v 0:14 | Reagovat

já bych byla bez diáře ztracená, píšu si tam fakt úplně všechno - z části proto, že mám hlavu děravou a z části proto, že mě to baví :) akorát mám problém, že se vždycky těším na nový diář, takže si ho koupím co nejdřív, třeba hned v srpnu, ale postupem času najdu ještě nějaký krásnější nebo praktičtější a pak jsem smutná, že už diář mám, a nechci vyhazovat peníze za nový xD :(

2 Hrobárka Hrobárka | Web | 30. listopadu 2016 v 23:32 | Reagovat

:-D Žijem z hodiny na hodinu a nejak nechávam veci plávať samé, naj sa stanú.
Ale Ďakujem za pripomenutie, prečo nemám diár. Tiež by som si nevedela vybrať z tej kopy škaredých :-|

3 Skříteček2 Skříteček2 | E-mail | Web | 10. prosince 2016 v 18:53 | Reagovat

Já mám letos diář z pražské zoo a jelikož jsem s ním spokojená, koupím si ho i na příští rok. Ale obávám se, že ti nebude vyhovovat formátem a rozčleněním (jedna strana A5 je jeden týden). :-x

4 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 11. prosince 2016 v 19:43 | Reagovat

[1]: Taky jsem to jeden rok tak měla. Měla jsem doma tři diáře a podarovala s nimi nejbližší k vánocům a koupila si čtvrtej :D

[2]: taky bych ráda žila z hodiny na hodinu, ale škola na to má jiný názor :D

[3]: to je malééé :D ale taky bych ráda podpořila nějakou organizaci, třeba na pomoc kočkám, kdybych od nich našla takový jaký bych si představovala :D takhle jim aspoň pošlu peníze :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama