Nechte žít moje Vánoce

5. prosince 2016 v 19:39 | Necroparanoia |  Výkřiky do prázdna
Aneb přicházejí tradiční české vánoce. Kdo je chce, má štěstí. A kdo ne, má smůlu, protože je na ně asi zákon.


Přišel nám advent, nejklidnější období v roce. Nastávají vánoce, svátky klidu a míru. Tedy aspoň tak jsem si je představovala já.
Ale někdo mi nabořil mou dokonalou představu klidných vánoc.
Jsou všude. Jejich tempo je tak rychlé, jak jen dokážou mluvit. Jejich revírem jsou nejen internetové diskuze, ale i úplně normální poklidné rozhovory. Mezi jejich zbraně patří kapr, salát, levné dárky a hlavně všudypřítomný Ježíšek - jsou tu zastánci tradičních českých vánoc, zastánci svátků klidu a míru. A pro obranu jejich tradic se klidně i poperou v rozporu s mírem a klidem.

Abych nebyla jenom za škarohlída: mám ráda Vánoce. Miluju světýlka, sobíci jsou ňuňu, ráda dostávám dárky, ráda dávám dárky, ráda se přežeru cukrovím a chlebíčky a klidně si i ráda zazpívám nějakou hezkou vánoční písničku. A samozřejmě polibek pod jmelím. Tohle všechno zbožňuju. A taky kombinaci modrý a stříbrný na stromečku a všechny ty vánoční kuličky a řetězy a lametu… i když tu nemůžeme používat od té doby, co jí chlupatá bestie číslo jedna spolkla a my jí tahali dvacet centimetrů lamety ze zažívacího traktu. Ještě že jí z pusy čouhal aspoň ten centimetr.

Ale tihle zastánci tradičních českých vánoc mi pěkně hýbou žlučí a vlastně mi nějaký tradice ještě víc znechucujou.
Jak zpívá John Lennon - Vánoce jsou pro každého. Pro žlutého, pro černého, pro chudé, pro bohaté… tak každého nechte, ať si je užije přesně tak, jak je zvyklý.

Například dárky. Ráda dělám lidem radost a pokud na to budu mít, budu dávat dražší dárky. Samozřejmě že hodnota dárků se mění podle toho, jak úspěšný byl rok a jaká je finanční situace, ale snažím se vždy udělat radost něčím, co dotyčný opravdu chce. Můj drahý si minulý rok přál kytaru, tak jí dostal. Nebyl to drahý dárek, ale ani levný. Ale i tak jsem od této vánoční policie dostala čočku za to, že jsem mu nedala ponožky za třicet korun. Protože pak bychom si určitě víc vážili vánoc a sebe samých, že? Vždyť to je pokrytectví. Zažila jsem chudé i bohatší vánoce a i když jsem ne vždy našla pod stromečkem dražší dárky, nikdy by mě nenapadlo kritizovat ty, kteří ty dražší dárky dostali. Prostě tak to je, někdo něco má a někdo ne. Raději budu koukat, jak si na ty Vánoce můj drahý vzpomene s láskou pokaždé, když si tu kytaru vezme do rukou. Letos pro něj mám hromadu menších dárků, takže hodnota bude tak stejná. A jsem si vědoma, že si vyslechnu to samé.

Štědrovečerní večeře aneb boj za to, co chci jíst já. Protože jediné vánoční jídlo je kapr se salátem. Salát nemám ráda a kapr je příliš tučný. Po tučných jídlech je mi těžko, tak proč si zkazit štědrý večer zažívacími potížemi. Losos mi připadá jako vhodná vánoční alternativa. Lehká, dobrá a zdravá ryba s lehce opečenými brambory. Ale pro vánoční policii je to amerikanismus a za ten patřím na hranici. Sice si neobtěžují zjistit, že mezi tradiční americká vánoční jídla patří krocan a ne losos. Ale díky za inspiraci, až budu mít větší mrazák, bude i krocan. Přijde mi to jako vhodná alternativa husy nebo kachny na druhý svátek vánoční, nebo kdy to podle tradic má být.

Ježíšek kontra Santa aneb věčný boj. U nás dárky nenosí ani jeden, odjakživa si je dáváme sami a ani když jsem byla malá, tak mi nikdo nemazal med kolem pusy. Vlastně mi to spíš vyhovuje. Malému dítěti řeknete, že dárky nosí ježíšek, pod podmínkou dobrého chování. Jednak si tak trochu jako rodiče krejete zadek a taky si trochu podrýváte autoritu. Ale to je na vás. Představte si, že máte finanční problémy před vánocemi. Stát se to může každému z nás. Pod stromečkem bude méně dárků, nebo tam nebudou ty, které si dítě přálo, protože byly moc drahé. Žádný problém, i to se stává. Ale jak si malé dítě srovná v hlavičce, že ježíšek jemu nepřinesl to, o co si napsal, ale kamarádovi ano. Motivace žádná - proč se snažit, když ježíšek má asi nějaký seznam oblíbenců nezávisle na zlobení. Toho se i já chci u svých budoucích dětí vyvarovat. Ať na rovinu vidí, jak to je. Dobrý rok znamená hodně dárků, slabší rok znamená levnější dárky. To je docela dobrá lekce do života. Také se naučí, že na vánoce se nejen bere, ale také dává. Výchovná hodnota k nezaplacení.
Také si představte, že jako malé dítě jsem byla velmi hloubavá. Nějak jsem se dostala k biblickým příběhům a nedávalo to pak celé smysl. Nejdřív se ježíšek narodil v betlémě, pak dělal zázraky a pak umřel na kříži. Čas plyne, babička už je také stará, i když jednou byla mladá. Z toho jsem usoudila, že nemůže přijít jezulátko s dárky, ale zombie Ježíš probitý hřeby. To není hezká představa pro malé dítě, takže jsem vlastně byla ráda, když jsem se dozvěděla jak to s dárky je.

Moje vánoce se nesou v duchu svobody, každý ať slaví jak chce. Pokud někdo má rád tradiční české, ať je slaví. Také mají něco do sebe.
Ale na mě jsou moc klidné. Ladovské obrázky vánoc ve mně vyvolají spíše depresi a když si představím večeři s kaprem, do toho Tichou noc a pak zazvonění rolničky, tak mám záchvat úzkosti. Kdybych je takhle měla slavit doma, nezvládla bych to. Asi se ve mně pořád ještě perou nepěkné zážitky z dětství a snažím se je přetřískat hlukem, radostí, smíchem, světly, hudbou, hlaholem, oslavami… tak mi to nechte, každý se se svými kostlivci ve skříni vyrovnává jinak.
Vlastně mám radši silvestrovské oslavy, ale to není podstatné.

S ochránci tradičních českých vánoc máme mnohé společné. Máme problémy, se kterými se vyrovnáváme. Tito lidé mají většinou existenční problémy, které je trápí, ale sami sebe přesvědčují že jsou vlastně naprosto vyrovnaní a jejich názor je ten správný. Když ostatní přesvědčí, že laciné dárky a nelpění na materiálnu a přeplácaných amerických vánocích je tradiční a hezké české, tak to bude pravda. Což je opět pokrytectví. Znám mnoho lidí, co slaví vánoce po českém způsobu ne proto, že mají finanční problémy a potřebují to za něco schovat, ale protože jsou přesvědčení že je to hezké. A to jsou ti, kteří proti mé představě vánoc nemají ani slovo. Zbytek zastánců tradic je póza.
Já se také s nepříjemnými zážitky vyrovnávám, také svým způsobem. Ale já nikomu neotravuju život a necpu nikomu sobíky, když je nechce.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lotty Lytton Lotty Lytton | Web | 5. prosince 2016 v 19:55 | Reagovat

A nebo to jednoduše neslavit a byl by pokoj. To bohužel taky nejde, protože mě ostatní Vánoce neslavit nenechají. Pořád mě do nich zatahují i když se bráním.

2 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 5. prosince 2016 v 21:06 | Reagovat

Už taky pomalu přecházíme na lososa, rodiče mají rádi kapra, tak je i ten, ale kupují i lososa a ten mi hrozně chutná. A hned je večeře lepší. A levné dárky? Tomu se vysmívám. Opravdu, jak si budu vážit Vánoc a někoho, kdo mi "udělal radost ponožkami za třicet korun", když ponožky vezmu, mrsknu je do šuplete, a právě proto, že byly za třicet korun, je vezmu do holínek na kydání hnoje, páč tak levný můžu rovnou vyhodit a nebude to škoda? Míra je třeba z obou stran. Dárek může být za třicet korun, ale usoplený ponožky, spodky nebo šampon vidím ne jako "Vánoce jsou duchovní záležitost a hlavně že jsme spolu, tak je nějaká drobnost", ale "seru na tebe, nezajímá mě, co máš rád, rodiče mi kdysi řekli, že se maj dávat dárky, tak tady jsem ti koupil včera ráno v supermarketu za rohem super dárek, aby ti taky jednou nesmrděla hlava". Taky ale miluju světýlka a ozdoby... a když někdo ne, tak ať proboha ne. Já zase ignoruju Velikonoce a absolutně mě nebaví nějakej Silvestr, takže předstírám, že to není, jednatřicátého prosince jdu spát normálně jako vždycky a dělám to co vždycky a je to, nikomu do toho nic není. A taky nehučím do těch, co to potřebujou slavit litry alkoholu nebo pomlázkou a litry alkoholu, protože jsou mi ukradení stejně jako jejich způsob slavení. Jo, kdyby byli lidi lidem mnohem víc ukradený, to by se žilo hezky :D

3 Tai Todd Tai Todd | 6. prosince 2016 v 8:15 | Reagovat

Já nevím, podle mě to každý má takový, jaký si to udělá. Pokud se člověk stresuje kvůli blbostem a řečem, tak mu to pak přijde, jako doba stresu. Dělala bych si věci, jak chci já a nějaké kecy měla těžce u zádele. Což taky dělám. Já Vánoce nijak neprožívám, nemusím svátky obecně a nevidím důvod, proč zrovna vánoce považovat za něco výjimečného. Nejen proto, že nejsem věřící i když dneska mají ty svátky s vírou pramálo co dělat. Stromek nemám, cukroví nepeču a nejím, místo kapra mám tofu, dárky kupuju jen matce a otčímovi, protože nechci při každé mé ojedinělé návštěvě tam poslouchat řeči o tom, jak musím být něco extra (jen tam mi ty řeči vadí, protože máme špatné vztahy). Nemám nic proti vánocům, zbožňuju zimní výzdobu města, trhy, svařák a ty věci kolem, ale osobně se to nijak extra nedotýká a nestýkat se s rodinou, tak mě to totálně mine, protože jsem si to tak prostě udělala.

4 Lina Lina | Web | 21. prosince 2016 v 6:34 | Reagovat

tak to máme velmi podobné, já akorát na vánoce jím kuřecí místo lososa, když jsem byla malá tak rodiče byly proti, prej tradice... když jsem snědla vždycky jen salát, tak to vzdaly a udělali mi řízek :-D  :-D

5 nezenska-svine nezenska-svine | Web | 28. prosince 2016 v 18:58 | Reagovat

To je hezky psané, my je taky máme jaksi ....iné, jenže nás je osm + další, okolo jdoucí parťáci se taky zastaví (většinou aby vše sežrali ) :)
Bojíme se kostí, tak část nás jí řízky a ti ortodoxně asijští týpci jedí své věci, neboť jim hrozím, že jim k řízku dám knedlík a to oni tuze neradi .)

Ježíšek je u mě cosi divnýho ( supér, námět na článek !!) a dárky si dáváme přece taky MY.
Někdy jich byl plnej pokoj, někdy byly pro každýho pár ... no a? V pohodě tak i tak.

..v podstatě vo nic nejde... uplynou ty tři dny a je to všechno v hajzlu, tak proč se nervovat žejo.
Je to hrozně přeceňovaný dnes.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama