Přetežký život na základní škole aneb první recenze na díla z Wattpadu

22. února 2017 v 12:32 | Necroparanoia |  Nořím se do bahna Wattpadu
Rozhodla jsem se zabrousit na wattpad. Většinou jsem tam vždy našla příjemná díla začínajících autorů, ke kterým jsem se ráda vracela. Ale v poslední době se tam nějak roztrhl pytel s méně čtivými díly. Řekla jsem si, že jednou za čas nějaké to dílko rozeberu. Jelikož nejsem spisovatel, budu ho rozebírat z pohledu čtenáře. Sice nemám důležitou praxi, ale myslím že i pohled čtenáře je důležitý, když svá díla píšete hlavně pro ně.



Na tohle dílo jsem narazila náhodou, při znuděném projíždění nových příspěvků.
Odkaz na dílo je zde, pokud by vám můj zevrubný popis nestačil a měli byste pocit, že to fakt musíte vidět na vlastní oči.
Hned na začátku nevím, o jaký útvar jde, ale nazvala bych to asi elegií, tedy žalozpěvem. Sice není rýmovaná, ale tragicky zní hned zkraje.


Jak vidíte, autorka je plna optimismu a chutě do života. Chápu její potřebu vylévat si srdce, ostatně ne každý den je posvícení. Ale mám pro ní jednu radu - jestli chceš, aby tě čtenáři neodsuzovali, nesuď se sama hned v úvodu. Jakmile o sobě někdo říká "Já vím že si můžete říkat že jsem taková a taková..." tak si řeknu že taková a taková opravdu je, uvědomuje si to a snaží se to zakecat.
Další rada hned zkraje - arogancí může uchvátit čtenáře hrdina díla, nikoliv sám autor hned v úvodu. Prostě a jednoduše, s přístupem "jestli se vám to nelíbí, tak to nečtěte" nepište vůbec nic, protože to evokuje hned ze začátku vaší pisatelské kariéry neochotu se zlepšovat, neschopnost přijímat recenze a hlavně nulový posun v před.


Opět ona arogance. Působí to na mě stylem, že spolužačka byla úplně trapnej outsider a autorka matka tereza, která se jako jediná spolužačky zastala. Kdyby si o mě někdo hned zkraje myslel, že nezapadnu a z lítosti se se mnou začal bavit, což by mi samozřejmě patřičně dával najevo, asi bych mu provedla taky něco nepěkného.

Následuje krátká, ale zhuštěná etuda o tom, jak jakási Monika měla kamarádku Zuzku a tu vyměnila právě za onu Terezu. Podle mého skromného čtení s porozumněním jsem zjistila, že Monika se začala bavit s novou Terezou, hodila bobek na Zuzku a autorka se začala bavit se Zuzkou. Pak Tereza zase odešla a já se ztratila. Autorka se baví nyní se Zuzkou a snaží se zase sblížit s Monikou, jenže ta na ní kašle, protože má iPhone. Fakt to tam takhle nějak je, podívejte se, jestli jste doteď to povídky vkládali nějaké naděje a nyní o ně přicházíte.
To že se ztrácím v textu nevypovídá o mojí neschopnosti porozumět textu, ale spíš o autorky neschopnosti celou situaci popsat trochu méně zhuštěně.
Ve strhujícím závěru si autorka stěžuje, že Tereza v novém bydlišti přidává na snapchat fotky, kde kouří a paří. Jestli jí to, autorko, závidíš, pař a kuř taky. Založ si snapchat a máš to samý co ona.
Napadlo mě, že tento útvar je vlastně bajkou. Vystupují tam krá... ehm zvířata a jednají jako lidé. Ba dokonce i závěr s ponaučením to má.


Vidíte? Krásné ponaučení že není všechno zlato co se třpytí a že máte být opatrní při volbě svých přátel na základní škole.
Ale abych nebyla jenom rýpavá, autorku chválím za správné použití pravopisu, čárek a celkově za vysokou úroveň textu, i když ne obsahovou. Jo a možná se drobátko omlouvám za tu krá...ehm zvíře, ale ten vtípek mi prostě tak hezky šel na ruku, že by byl hřích ho tam nedat.
Ze slohu by dostala jedničku, nemá chyby a její práce má úvod, stať a závěr. Jenom čtenář je trochu náročnější než češtinářka na základní škole.

Moment! A krucipísek, ono to má ještě tři další kapitoly. Ta slečna musí mít opravdu tragický život. Nasaďte si holínky, vyhrňte si rukávy a vzhůru do toho! A pochlubte se mi, co jste tam objevili.

Jo a samozřejmě napište, jak se vám líbí můj nový formát článků, protože mě sice moc, ale nechci své čtenáře nudit. Nevím jestli jsem začla správně, ale věřím že na Wattpadu najdu ještě větší bahno k recenzování.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 26. února 2017 v 16:46 | Reagovat

Hmm, přemýšlela jsem, jestli a jak komentovat. Souhlasit, shrnout to, že hodně raně pubertálních koz (a i nemálo prostředně a i postpubertálních) zkouší bruslit na hrbolatym ledě s tupými noži, by nemělo moc cenu, to všichni víme. Tak se mrknu na největší problém těchto konkrétních úryvků (dívat se na celé nebudu, chtěla jsem se válet u spousty jiných nesmyslných věcí, tak tímhle si nebudu užírat čas :D). Myslím, že má stejný problém, jako mnoho lidí bez ohledu na čtenářské/životní/jakékoli zkušenosti nebo inteligenci. A to, že se pokouší sestavit vyprávění tak, jak jí plynou myšlenky, ale nedochází jí, že čtenář neuvidí do její hlavy a ani nebude obeznámen s pozadím a dá se říct "universem" jejího příběhu, takže mu to nebude takhle surově dávat smysl. Tohle se mi stává i u nejlepší kamarádky, jejíž literární schopnosti jsou na výrazně jiné úrovni. Začne něco zapáleně líčit, ale já to nakonec vůbec nepochopím, protože mi nedokáže vysvětlit pozadí, které se sice samotného děje netýká, ale bez kterého se čtenář totálně ztratí v tom kdo je kdo a co kdo vlastně proved. AKorát, že ona se nechá upozornit. Tahle koza s přístupem "když se ti to nelíbí, tak to nečti" nikdy lepší nebude. (K samotné "zápletce" se vyjadřovat nebudu, protože vím, že tyhle strašlivý, ukrutný životní problémy řešilo a řeší plno holek a já je nikdy nechápala :D)

Ale když najdeš lepší špek, sem s tím klidně a strhat! :D

2 Necroparanoia Necroparanoia | E-mail | Web | 27. února 2017 v 15:44 | Reagovat

[1]: Mám v záloze pěkně mastnej špek, ale bohužel mě zradila administrace blogu :D

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 27. února 2017 v 17:38 | Reagovat

[2]: Pokud je to něco na způsob My Immortal, tak vytrvej! :D To je legenda a já chci další! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama